Elektrárna IM s chladící věží

Jedno z ikonických míst, které svým neobvyklým vzhledem láká průzkumníky i fotografy z celého světa, se nachází v Belgii. Velká chladící věž vytváří zajímavé betonové kulisy. Do středu věže vedou úzké uličky se zábradlím porostlým mechem a kapradím. Uprostřed je díra, kudy kdysi proudila voda. Kluzký mech po okrajích ale není bezpečný a hrozí pád do středu věže, odkud by vyproštění asi nebylo úplně jednoduché. Z toho důvodu je v současné době otvor zakrytý. Přestože chladící věž je oblíbeným cílem, na průzkum protější elektrárny si už tolik lidí netroufne. Nám se povedlo projít obě místa. Bez elektrárny by totiž nevznikla chladící věž a bez chladící věže by zase nefungovala elektrárna.

Elektrárna IM byla postavena v roce 1921 a stala se jednou z největších uhelných elektráren v Belgii. V roce 1977 byla hlavním zdrojem energie v celé oblasti. V 70. letech 20. století byly do elektrárny přidány nové komponenty, aby se mohla využívat i plynová energie. Po několika letech provozu bylo zjištěno, že elektrárna je odpovědná za 10 % celkových emisí oxidu uhličitého v Belgii. V roce 2006 začaly protesty Greenpeace a elektrárna byla podrobena velmi negativní pozornosti. Nejspíš proto byl v roce 2007 provoz ukončen. Některá zařízení, jako jsou čerpadla, zůstala v provozu až do roku 2010.  Demolice elektrárny začala v roce 2014, ale nebyla dokončena. Velká část areálu zůstala dodnes stát. Interiéry jsou na tom rok od roku hůř, částečně za to může čas, ale větší podíl škod mají na svědomí zloději kovů.

Samotná chladící věž je ve tvaru hyperboloidu. Přestože mezi elektrárnou a věží protéká řeka a proto nestojí na stejném břehu, jsou obě stavby vzájemně propojené. Do věže proudila voda, která byla chlazena studeným vzduchem. Za minutu se podařilo ochladit až 480 000 galonů vody. Stejně jako elektrárna, i chladící věž v roce 2007 přestala plnit svůj účel.