Centrální výrobna jídel

V roce 1989 byla pro areál plzeňské škodovky dokončena a slavnostně otevřena budova s označením Centrální výrobna jídel. Cílem bylo sloučit okolní menší vývařovny a tím centralizovat stravování na jedno místo. Vznikla tak velká pětipodlažní stavba, jejíž součástí byly kanceláře, rozsáhlé skladovací místnosti, prostory pro několik velkokapacitních kuchyní a jídelna, kde se mohlo denně vydávat více než 20 tisíc obědů. Nechyběl ani podzemní CO kryt. Autorem projektu byl ing. arch Tomáš Straňák. V době provozu tu našlo práci přibližně 130 kuchařů, servírek a dalších zaměstanců.

Budova je postavena v typickém stylu pozdním 80. let. Výraznými prvky jsou okna z elektrofloatu (speciální typ plaveného skla zušlechtěného vrstvou pokovení), obložení ze zelenomodrých kachlíků či typické dřevěné obložení stěn. Na výzdobě se podílali významní umělci, například lustry z foukaného skla jsou od Jaroslava Bejvla staršího, autorem keramických obkladů sloupů je Oldřich Karban, skleněnou plastiku v kanceláři vytvořil světoznámý výtvarník Bohumil Eliáš, desková malba s motivem průmyslové Plzně je od akademického malíře profesora Milana Hese a keramická malba v jídelně je od známých plzeňských pedagogů Miloše Franče a Jindřicha Jiši.

Centrální výrobna jídel fugovala do roku 2003. Poté byl provoz výrazně omezen, což vedlo v roce 2007 k vyklizení a trvalému uzavření. Budova zůstala prázdná a bez využití téměř 20 let. Na podzim roku 2026 začala demolice.

V plánu je na vzniklém prostraství vybudovat areál s více než 400 byty a parkem pro rezidenty ve vnitrobloku. Stavba by měla být hotová v roce 2030.