Cukrovar B.

Po více než 130 letech přichází jedno z měst o svojí dominantu. K zemi jde většina budov, které kdysi sloužily k zpracování cukrové řepy. Přestože podnik v minulosti patřil k místním významným zaměstnavatelům, dnes už pro něj není využití.

O stavbě cukrovaru uvažovali místní zemědělci již koncem 19. století a nakonec došlo ke stavbě. Cukrovar měl skvělé výsledky a stal se z něj prosperující podnik. Denně se zde zpracovalo několik stovek tun řepy. Postupem času se cukrovar stal nositelem pokroku pro celé město.

Cukrovaru se vedlo dobře a jeho výroba se zvyšovala. V 1. polovině 20. století se tu zpracovalo několik tisíc tun řepy denně. V té době vedení cukrovalo rozhodlo, že se vybuduje rafinerie. Stavba začala stavbou kotelny s komínem. O pár let později dodal cukrovar na trh více než 5 000 tun rafinovaného cukru.

Výrobu ukončil koncem 20. století tehdejší vlastník. K ukončení došlo na základě reformy Evropské unie. Vlastník se vzdal kvóty na výrobu a postupně uzavřel své provozy. Zařízení na výrobu bylo demontováno nebo znehodnoceno tak, aby nebylo možné ve výrobě pokračovat. Smluvně se také zavázal, že výroba cukru již nebude nikdy obnovena.