Důl Sauersack

Uprostřed lesů v Krušných horách se nachází místo, které přitahuje pozornost mnoha lidí. Je to bývalá nacistická továrna. Přestože se z původních budov zachovaly jen železobetonové skelety, stále tu panuje záhadná atmosféra.

Historie těžby cínové rudy v této oblasti začíná již v 16. století. Tehdy těžba probíhala pouze do hloubky 90 metrů. Během 1. světové války se těžba zastavila a pouze probíhalo zkoumání místních ložisek. Ruda totiž byla velmi důležitá pro výrobu válečného materiálu. Avšak té době se těžba na tomto místě nezdála efektivní. Levnější a kvalitnější ruda se dovážela ze zahraničí.

Největší rozmach nastal během 2. světové války, kdy se těžba rudy obnovila. V roce 1940 byl Němci vybudován obrovský komplex. Kromě továrny a těžebních částí tu vznikly i další potřebné provozy – správní budova, vrátnice, šatny, dílny, sklady, úpravna vody, trafostanice, zámečnická dílna, laboratoře a další. Provoz úpravny byl zahájen na začátku roku 1943 a fungoval až do konce války. Za tu dobu se zde vytěžilo 70 tisíc tun cínové rudy.

Takto velký komplex potřeboval dostatečné množství surovin, proto byly otevřeny dvě šachty. První se nacházela přímo v areálu a dosáhla konečné hloubky 120 metrů. Druhá šachta byla asi o jeden kilometr dál a její hloubka byla 175 metrů. Obě těžební jámy byly propojené, čímž vzniklo 14 kilometrů podzemních chodeb.

V obou dolech, úpravně i přidružených provozech bylo potřeba mnoho lidí. Z toho důvodu tu byl zřízen pracovní tábor složený převážně z francouzských a ruských válečných zajatců. Celkově jich bylo přibližně 500 a tím vznikla ta nejlevnější pracovní síla. Zajatci ale na těžbu nestačili a tak tu získalo práci i 200 dalších dělníků a 30 úředníků.

Po odsunu Němců zanikla obec Rolava a s ní i těžba. Důl byl sice přičleněn k podniku Rudné doly Příbram, ale těžba se neobnovila. Doly nebyly udržovány a tak došlo k propadům a zatopení. Kdysi celý areál vypadal jinak, ale původní vzhled se zachoval jen na dobových fotografiích. Většina budov měla dřevěnou fasádu, ze které nic nezbylo. Dnes tu zůstalo pouze železobetonové torzo úpravny rudy, zbytky nezpracované rudy v násypkách, kruhová nádrž na zahušťování kalů a pár dalších menších staveb.

Důl spadá pod technické památky.

Dobové fotografie, zdroj: www.fotoarchiv.geology.cz:

Cínový důl, část budov úpravny. (Rudolf Hylský, 1946)

Cínový důl, strojovna, těžní věž, část úpravny. (Rudolf Hylský, 1946)