Evangelický kostel Kšely

Vítejte ve světě, kde čas zůstal stát. Obec Kšely, rozdělená Chotýšským potokem na dvě části (dříve samostatné obce), v sobě skrývá zajímavou historii. První zmínka o obci sahá do roku 1266, její historický význam se však objevuje až v roce 1415. Tehdy se místní šlechtic Petr Hájek ze Kšel zapsal do dějin připojením svého podpisu a pečetě na tzv. stížní list nesouhlasící s upálením mistra Jana Husa. Tento akt odvahy byl jedním z mnoha, který utvářel identitu této oblasti.

Nás ale přilákaly především příběhy, které by dodnes mohly vyprávět zdi místního zničeného kostela, který dlouhé roky čekal na své zachránce uprostřed zarostlé zahrady. Jeho příběh je spjatý s evangelickými kořeny obce. Krátce po vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. v roce 1781, který vyvedl z ilegality další tři náboženství vedle římskokatolického, se Kšely staly centrem reformované církve. V roce 1783 zde probíhaly provizorní bohoslužby ve stodole místního sedláka, které vedl první duchovní Ondřej Kováč z Horních Uher.

Základy pozdně barokního kostela byly položeny v roce 1786 z iniciativy místních evangelíků J. Břečky a J. Zahradníka. Roku 1787 byl kostel posvěcen a vnitřní úprava byla hotová mezi roky 1791–92. Stavba byla dokončena v roce 1810 a kostel se stal středobodem celé obce. Klasicistní průčelí s hranolovou věží bylo přistavěné v roce 1851.

V roce 1954 se místní sbor rozpadl. V letech 1965–1968 farář Bohdan Pivoňka konal bohoslužby v sále sousedící fary a kostel fungoval jako sklad archivu. Následující farář Jiří Štorek roku 1969 přesunul bohoslužby z Kšel do Českého Brodu, kde se podařilo získat a posléze opravit tehdy neužívaný kostel Nejsvětější Trojice z let 1560–1562. Z Kšel do něj byly také převezeny varhany a zvon. Kšelský kostel církvi neslouží ani nepatří od roku 1972, kdy byl odsvěcen. Přesto dodnes vyzařuje tajemnou atmosféru zapomenutých časů. Není zas tak těžké představit si kázání, která zněla z kazatelny mistra řezbáře Jana Mezdřického z roku 1791 nebo jak superintendent Kubeš usedal do lavice z roku 1827, která je stále součástí interiéru.

Kostel prošel za posledních desítek let několika změnami soukromých vlastníků, kteří zde napáchali snad více škody než užitku. Například restaurátor Jan Přibyl si v půdním prostoru rozestavěl byt, rozkryl kus střechy a nainstaloval střešní okna, které však dostatečně netěsní. Stavba bytu se ukázala nad jeho síly a zůstala nedokončena. Několik následujících let byl kostel bez údržby a nabízený na prodej. Roku 2012 byla snaha zapsat kostel mezi kulturní památky, ale návrh byl zamítnut. Roku 2015 se novým majitelem stal čínský podnikatel Liu Wei. Ten byl však stále na cestách a zpustlý interiér i nadále zůstal bez potřebné údržby.

Dlouholeté chátrání kostela vedlo místní manžele Pivoňkovi k založení Nadačního fondu pivoňka. Podepsali smlouvy s čínským vlastníkem, spustili projekt na záchranu kostela a vypsali veřejnou sbírku na jeho odkoupení a přestavbu. Hned po podpisu smluv zabezpečili vstup, jelikož hlavní dveře byly zničené opakovaným vylomením. Také odstranili náletové dřeviny ze zarostlé zahrady a udělali nejdůležitejší opravy. Stále však zbývá hodně práce s opravami interiérů a také je nutné zabránit zatékání vody střechou. Kostel tak postupně získává šanci na nový život. Časem by mohl být zpřístupněn veřejnosti a fugnovat jako kulturní centrum.

Projekt na záchranu kostela můžete podpořit zde: www.darujme.cz/zachran-kostel