Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Na kopci, v malé vesničce jen s několika málo obyvateli, se nachází kostel. Vede k němu jen nenápadná cestička mezi stromy a teprve až když jsme téměř nahoře, zahlédneme část zvonice. Kostel, ukrytý v okolní přírodě, se nachází za rezavou bránou. Kolem se rozprostírá německý hřbitov, jehož zničené náhrobky zakrývají popínavé rostliny. Šlahouny rostlin statečně brání vstupu do vzdálených částí, ale cesta k samotnému kostelu je krásně vyšpalaná.

První zmínky o kostelu jsou uváděny již před rokem 1389. V 2. polovině 19. století byl upraven do pseudorománského slohu. Uvnitř se nacházel hlavní oltář z 18. století doprovázený dvěma bočními oltáři sv. Václava a Jana Nepomuckého. Dnes se z nich nic nezachovalo. Kostel, stejně jako přilehlý hřbitov, je zničený a vyrabovaný.

Za zoufalý stav hřbitova a samotného kostela nejspíše může pověst vyprávějící o ukrytém pokladu z dob 2. světové války. Místo se stalo terčem mnoha hledačů pokladů, vykradačů hrobek a lidí toužících po senzaci. I proto jsou některé hroby otevřené.

Kolem kostela se vznáší silná atmosféra dávných dob a lidé mezi sebou šíří strašidelné historky o zlých přízracích, které kostel obývají.