Léčebna M.
„Starodávné hodiny z porcelánu
Rozsvítily se a hrají.
Do podzemního džbánu
Pramení slzy mariánských drůžiček v máji. “
– Vítězslav Nezval
Historie secesní budovy se začíná psát začátkem 20. století, kdy byla postavena. Na jejím vzhledu se podepisují především dva pánové, vídeňský architekt a stavitel. Budova nejprve funguje jako výletní kavárna, kam jezdí mnoho hostů. Díky vysoké návštěvnosti se budova zanedlouho přeměňuje na luxusní hotel, který se rozšíří o přístavbu a o několik let později probíhá nadstavba dalšího patra.
V průběhu 2. světové války se zde usídlí velitelství a v budově vznikají kanceláře a sklady materiálu. Někdy se uvádí, že slouží jako lazaret. Velitelství či lazaret se v 50. letech přeměňuje na ubytovnu. V 2. polovině 20. století patří budova lázním a vzniká léčebna. K léčbě se používají přírodní zdroje (např. minerální vody) v kombinaci s novými rehabilitačními technikami. Ke konci 20. století probíhá rekonstrukce areálu do dnešní podoby.
Po roce 2000 odchází poslední pacienti a léčba je přesunuta jinam. S tím přichází i změna majitele a objekt začíná chátrat.
Fotografie podléhají autorským právům a nesmí být jakkoliv použity bez souhlasu autora a bez uvedení odkazu www.opustenamista.cz