Teplárna V.

Stačí se protáhnout dírou v plotě a ocitáme se v jedné velké industriální prolézačce. Nejprve je nutné vylézt po žebříku, poté projít po úzké lávce, prolézt rozbitým oknem, skočit na vyvýšenou plechovou rovinu, držet se kovového výstupku, přitom se přidržovat všudypřítomných trubek, přehoupnout se dalším oknem dovnitř, tam sešplhat a nemyslet na propast pod sebou. V průběhu šplhání mezi jednotlivými patry a přeskakování hlubokých otvorů sbíráme fotky. A tak se postupně dostáváme na vyšší úroveň, ve které je cílem střecha.

V sousedství barokního zámku z 18. století byl v druhé polovině 20. století uveden do provozu objekt teplárny. Hlavním úkolem tohoto industriálního monumentu bylo dodávat teplo na blízké sídliště. Ale protože se zde spalovalo nekvalitní uhlí, byla teplárna velkou zátěží pro životní prostředí. To byl hlavní důvod, proč po více než 30ti letech fungování byla nahrazena novou výtopnou na zemní plyn. Přestože bylo v plánu postupně teplárnu likvidovat, dodnes stojí nejen pozůstatek hlavní budovy, ale i okolní stavby. Odstraněn byl jen komín. I když je teplárna přes dvacet let opuštěná, je ve velmi zachovalém stavu.

Ale i přes zachovalý stav objektu na mnoha místech chybí kovové výplně pater a proto není neobvyklé, že některé schody končí dírou, kterou je možné vidět hloubku pod sebou. Proto je dobré stále se něčeho přidržovat a dávat pozor, především pak ve výškách, nebo na úzké zdi, která vede k posuvnému jeřábu. Jenže popelem je tu pokrytá každá část teplárny a tak stačí párkrát se dotknout zábradlí a už rčení "řádí jako černá ruka" dostává reálné obrysy. Po pár hodinách vypadáme jako po průlezu komína. Černé saze se dostávají všude a kromě oblečení je následně musím dostávat i z foťáku. Avšak bezkonkurenční zážitek, spojený s výhledem na město, za to stojí.