Uranový důl Hamr I.

Nejprve se uran těžil povrchovou těžbou, ale po vyčerpání ložisek se postupně přecházelo na těžbu hlubinnou. Proto roku 1965 začalo hloubení prvních dvou průzkumných jam GP-74 a GP-76. První jáma byla o rok později zakonzervována kvůli značnému přítoku vody, který by se velmi obtížně odčerpával. Druhá jáma byla dokončena v roce 1968 a byla označena jako jáma č. 1. Stala se jámou těžní a vtažnou o průměru 3,8 metrů a hloubkou 227,1 metrů. Jako výdušná jáma byla v letech 1968–1970 vyhloubena jáma GP-77, později přejmenována na jámu č. 2. Průměr jámy byl 4,5 metrů a hloubka 237, 2 metrů. Roku 1971 byly jámy a povrchové objekty předány závodu Uranové doly Hamr a tímto datem uranový Důl Hamr I., kdysi zvaný Důl Sever, oficiálně vznikl. Otevřena byla dvě patra. První patro sloužilo jako přístup k ložisku, druhé jako drenážní.

Zvýšený přítok důlních vod a opakované zatopení chodeb vedlo až k zastavení těžby, která byla obnovena až roku 1975 po utěsnění chodeb. Po utěsnění chodeb a otevření jámy č. 3 došlo k prudkému vzrůstu množství vytěženého materiálu. Také došlo k budování propojovacích chodeb a mechanizaci na dobývkách a ražbách, díky čemuž výtěžnost velmi rychle stoupala. V roce 1974 byla hmotnost vytěžené rudy 9 000 tun, o rok později to bylo již 77 000 tun a v následujícím roce neuvěřitelných 121 000 tun. Nárůst těžby stále pokračoval a důlní areál se rozšiřoval. Za absolutní vrchol těžby lze považovat rok 1988, kdy bylo na obou hamerských dolech (Důl Hamr I. a nedaleký Důl Křižany I.) vytěženo 912 950 tun rudy. V dole pracovalo v součtu téměř 7 000 lidí.

V roce 1987 začala těžba uranu klesat a výstavba nového dolu Hamr II. byla zastavena. Po roce 1989 úpadek pokračoval. Naprostý konec těžby přišel v roce 1993, kdy bylo usnesením Vlády ČR rozhodnuto o konzervaci provozů těžby uranu. V roce 1995 bylo rozhodnuto o likvidaci a do roku 2000 probíhalo vyklízení materiálu a zařízení. V roce 2001 byly zasypány těžební jámy a až do roku 2003 probíhalo řízené zaplavování důlních prostor. V roce 2015 proběhla poslední fáze likvidace, kdy byly zbořeny všechny povrchové stavby.

V současné době jsou všechna podzemní a povrchová díla zlikvidována. Zmizela i 60 metrů vysoká těžní věž, která bývala dominantou celého okolí. Stále probíhá rekultivace a začlenění povrchu do krajiny, velká část pozemků je totiž zasažená kontaminací a vyzařuje radiokativitu.

Jediným pozůstatkem povrchové činnosti je památník stojící na místě těžební věže jámy č. 3.

Nedaleký uranový důl Křižany I. byl zlikvidován v roce 2012. Na jeho místě zůstala jen louka s železobetonovým povalem, pod kterým je zasypaná 240 metrů hluboká jáma.