Wolkerovo sanatorium

V letech 1903–1906 nechal baron Liebieg postavit Lesní vilu, později známou jako Wolkerovo sanatorium. Architekt Jakob Schmeissner vycházel z barokizující moderny a inspiroval se francouzským typem zahradního zámku zvaným Maison de Plaisance. Ze zahrady vede přístup po širokém schodišti na venkovní terasu. Z terasy vedou tři půlkruhové vstupy do inteiéru.

V letech 1920–1935 připadla vila městu, které ji darovalo nemocenské pokladně. Ta tu zřídila zotavovnu. V době 2. světové války tu fungovalo župní školící středisko NSDAP. Po válce, od roku 1945, byla vila využívána jako Wolkerovo plicní sanatorium. Poté, od roku 1964, tu byla zřízena dětská psychiatrie. 

V této době se také odehrál smutný příběh, kdy byla roku 1966 zavrazděna 34 letá zdravotní sestra Soňa Kučerová, která bydlela a pracovala ve Wolkerově sanatoriu. Její tělo se našlo v místních lesích a vrah nebyl nikdy dopaden. Tragédii připomíná již jen malý pomníček na místě, kde byla zavražděná nalezena.

Ve Wolkerově sanatoriu fungovala dětská psychiatrie až do roku 1993. Poté budova zůstala prázdná a začala chátrat. Nevyužívané interiéry v roce 2005 posloužily k natáčení filmu Krev zmizelého. Po filměřích ve vile zůstal kašírovaný krb, který nepatří k původnímu vybavení.

V roce 2021 se novými majiteli stali David Konrád a hoteliér Lukáš Pytloun. V plánu bylo chátrající památku opravit a přeměnit na hotel. Z toho nakonec sešlo a majitelé dali přednost jiným projektům. Wolkerovo sanatorium tak zůstalo prázdné a je opět na prodej.