Zámek Břeclav a Vránův mlýn

Původní hrad byl založen knížetem Břetislavem I. mezi lety 1041–1050 a sloužil k ochraně důležitého přechodu obchodní stezky přes hraniční řeku Dyji. První velká přestavba hradu proběhla v 13. století, kdy se ze dřevěného hradu stal kamenný. Tehdy patřil Konstancii Uherské, druhé manželky Přemysla Otakara I. Poté se zde vystřídalo mnoho vlastníků a hrad byl stále někým obývaný. Na počátku husitských válek se stal součástí pevností, které bránily husitům proniknout do Rakous. Hrad byl rozšířen o předhradí a nárožní střílny. Roku 1426 se husitům podařilo zmocnit se hradu a dosadit sem svou posádku.

Významným milníkem se stal rok 1534, kdy připadla Břeclav bratrům Janu, Bartoloměji a Karlu ze Žerotína. Ti začali skupovat okolní statky a tím vytvořili jedno z nejrozsáhlejších a nejvýnosnějších panství v zemi. Roku 1570 začal Jan mladší ze Žerotína budovat v místech původního hradu renesanční zámek s arkádovým toskánským sloupovím a sály s jednoduchou architektonickou výzdobou. U zámku byla zřízena zahrada, mlýn a pivovar. Protože objekt stál na ostrově tvořeném rameny Dyje, stal se i důležitou pevností.

Roku 1605 bylo břeclavské panství znovu ohrožováno. Došlo k povstání Bočkajovců, podporovaných Turky a Tatary. Napáchali hodně škod, ale o dobití zámku se nepokusili. Další těžké chvíle prožíval břeclavský zámek za stavovského povstání v letech 1618–1620. Panství se stalo cílem útoků císařského vojska pod velením generála Dampierra. Na pomoc ale přispěchal Stubenvollův pluk a současně zaútočila i břeclavská posádka. Císařští utrpěli těžkou porážku. Zámek se však dlouho neudržel a roku 1619 byl vypleněn. Po dalších různých bojích se roku 1638 stal majitelem zámku Karel Eusebius z Lichtenštejna.

Počátkem 19. století byl zámek upraven v romantickém novogotickém stylu a byla k němu přistavěna zkosená věž, která záměrně připomíná zříceninu. Kolem byl lužní park s pivovarem a mlýnem. Za 2. světové války utrpěl zámek četné škody při bombardování. Zámek náležel Lichtenštejnům až do roku 1945, poté byl zestátněn. Na přelomu let 1948/9 probíhaly jen nejnutnější opravy. V současné době patří zámek městu a spadá mezi chráněné kulturní památky. Je zcela vyklizen a v havarijném stavu. Rekonstrukce se stále odkládá. Hlavní překážkou jsou vysoké náklady, které by přesáhly 200 milionů korun.

Vránův mlýn

K zámeckému parku patří budova lichtenštejnského mlýna ze 16. století. Od roku 1867 ho provozovala firma Hoffmann a synové, v roce 1919 byl pronajat Janu Vránovi z Moravské Nové Vsi. V roce 1938 zde pracovali 3 úředníci a 15 dělníků. Po 2. světové válce Jan Vrána emigroval do Ameriky a už se nevrátil. Od roku 1950 byl mlýn mimo provoz. Po roce 1990 ho koupil soukromý investor, ale budovy nechal nadále chátrat. Co šlo, tak bylo ukradeno nebo zničeno. Také se tu usídlili lidé bez domova a narkomani. Areál se začal měnit ve skládku. Roku 2008 tu vypuknul požár, který způsobil značné škody. Plameny zničily vnitřní konstrukce, trámové stropy a střechy. Zbyly jen obvodové zdi a poškozená ocelová nosná konstrukce. Příčina požáru je dodnes nejasná. Kdysi budova tvořila významnou dominantu celého okolí, dnes je však považována za nejošklivější část města.