Vila Confusi

„Řekla bys mi, prosím, kudy se odtud dostanu?“
„Záleží na tom, kam se chceš dostat.“
„To je mi jedno kam...“
„Pak je jedno, kudy půjdeš.“
– Alenka v říši divů, Lewis Carroll

Svět jako z říše divů a za zrcadlem. V zarostlé zahradě si připadám jako uprostřed něčí fantazie, kde je možné úplně vše. Různě rozmístěné sochy mají podobu zvláštních postav a zvířat, které se postupně rozpadají. Samotný dům má po stěnách i nábytku barevné malby. Svými motivy dotvářejí celkovou atmosféru místa.

Z dohledatelné historie vyplývá, že tu žily sestry Alice a Nelly Bergaminové. Obě byly umělecky nadané a svůj život zasvětily tvorbě různých soch a obrazů. Bydlely tu bez elektřiny, tekoucí vody a bez pohodlí moderního života. Byly samostatné, nic a nikoho nepotřebovaly. Se sousedy se moc nestýkaly, většinu jídla si pěstovaly na zahradě a jen občas se vydaly do města pro nejnutnější zásoby.

O zahradě s podivnými výtvory a domě se samotářskými obyvatelkami se brzy začaly po okolí šířit různé strašidelné příběhy. Například, že se častokrát oblékají do starých hadrů a stylizují se do podoby čarodejnic. Na obrazy a sochy pak lákají malé děti, které chytnou, snědí a ostatky zakopou na zahradě. Lidé si prostě rádi vymýšlí příběhy a ze zvláštních míst dělají ještě větší senzaci. Pravda je spíš taková, že sousedé považovali obě dámy za milé, tiché a nekonfliktní.

Sestry zde společně žily až do důchodového věku. Alice zemřela jako první v roce 2007 Nelly ji následovala v roce 2013. Od té doby zůstal dům až do dnešních dní opuštěný.