Dům Goblerových

Pulvis es et in pulverem reverteris – Prach jsi a v prach se navrátíš

Ze střechy malé rozpadlé chaloupky vzhlíží k nebi trámy jako ostré zuby a část zdi je rozvalená do neudržované zahrady. Mezi proutky malých stromků bez listí kličkujeme jako bludištěm. Je třeba obejít plot a zjistit, kudy lze nahlédnout dovnitř. Zadním vchodem se dostáváme jen do kůlny, kde pomalu se rozpadající strop drží jen jeden trám. V proudícím světle skrz chybějící střechu je možné zahlédnout půdu, kde zůstalo pár osobních věcí. Většina je však pohřebná pod troskami a až na pár drobností je kůlna prázdná. Na zemi v prachu mezi sutinami leží stránka ze sešitu. Je na něm ruská lidová říkanka:

Žil byl u bábušky šedivý kozlík
Bábuška kozlíka měla tuze ráda
Zachtělo se kozlíkovi projít po lese
Vrhli se na kozlíka šedí vlci
Zůstaly z kozlíka růžky a nožky

Z druhé strany neudržované zahrady je možné nakouknout do hlavních místností malého, kdysi útulného, domečku. Kuchyní se dostáváme do zadní části, kam vede úzká chodbička mezi zdí a propadlým stropem. Bývalá ložnice ukrývá krásný poklad v podobě starého alba plného fotografií a památníčku se vzkazy. Opodál leží hromada německy psaných knih a staré sešity s notovými zápisy.

Fotoalbum s knižním kováním ukrývá fotografie posledních majitelů. Bezejmenné tváře již mrtvých lidí, kteří zmizeli společně se svými vzpomínkami, dodávají místu pomíjivou atmosféru. Při procházení jejich fotografií okolo sebe nevidím jen rozpadlou ruinu, ale domov. Kromě alba s fotografiemi mojí pozornost přitáhl památník. Pro někoho musela být zapsaná přání velmi vzácná. Jeden z ručně psaných německých textů praví:

Nezapomeň v dálce na tu, jež na tebe nikdy nezapomněla, na tu, jež s tebou tak ráda sedávala ve škole.
Velikonoce 1887, spolužačka Minna Ulhemann

Při cestě na půdu musí být člověk velmi opatrný. Podlahy se dlouhodobě propadají a do vzdálenějších místností se nedá vkročit vůbec. Osobní věci na půdě zůstaly. Hračky, nábytek, lustry, rádio, šicí stroj... Všechny věci trpělivě čekají na své vlastníky, kteří se již nevrátí. A co zbyde po nás?