Lesní kaple s márnicí

Márnice. Slovo, při kterém některým lidem přeběhne mráz po zádech. A není divu. Nikdo z nás se na takovém místě nechce ocitnout. Naštěstí z těchto opuštěných prostor se dá do světa živých vrátit celkem jednoduše – stačí najít otevřené dveře.

Márnice byla v podzemních prostorách, kde se nejlépe udržovala stálá chladná teplota. Těla sem byla přepravována pomocí mechanického vozíku, který vedl podél schodiště. Poté byla skladována v ledničkách v postranní místnosti. Následné poslední prohlídky a přípravy těl se prováděly ve vedlějších místnostech se stěnami z oranžových a žlutých dlaždic. Nejčastěji tu probíhala úprava zesnulých k uložení do otevřené rakve. Rakev pak byla přemístěna do kaple v přízemí, kde probíhala bohoslužba s posledním rozloučením.